„Vyšší zastoupení žen je v zájmu samotných politických stran. Je i příspěvkem k vyšší soudržnosti společnosti. Kvóty považuji za krajní řešení, nicméně na vnitrostranické úrovni se jim nebráním,“ uvedla Michaela Šojdrová. Řešením je ale podle lidoveckých političek hledání cest, jak ženy v politice podpořit i bez nutnosti zavádění kvót. „Ženy mají jiné nároky například vzhledem k termínům jednání.

Aktivní politická role je dnes převážně neslučitelná s rodinným životem a od ženy se vyžaduje značná oběť. A zde je velký prostor pro sladění,“ uvedla místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková a doplnila: „Ženy v mužském prostředí těžko získávají respekt. Domnívám se, že kvóty by tuto situaci mohly ještě ztížit.“ Z diskuse u kulatého stolu vyplynulo několik konkrétních návrhů, jak pootevřít dveře ženám, které mají chuť a odhodlání do převážně mužského světa politiky vstoupit. Jsou jimi například hlídací koutky během jednání, větší využívání telekonferencí, úpravy termínů lépe zohledňující denní režim matek, větší networking žen političek, vytipovávání a oslovování aktivních žen na komunální úrovni apod.

Pavla Špondrová, členka evropského expertního fóra Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE), zmínila rozdílné způsoby zavádění kvót: metodu „zipu“, zdvojené nominování a funkci obsazenou dvěma zástupci. Někteří z diskutujících upozornili, že v KDU-ČSL už dnes fungují neformální regionální kvóty v zastoupení na krajské úrovni.

Lednová diskuse nad sladěním pracovního a rodinného života a aktivním zapojením žen do politiky nebyla zdaleka poslední. 26. června se v Praze na toto téma uskuteční mezinárodní konference konaná pod patronátem Evropské lidové strany. Pokud KDU-ČSL nechce ke kvótám přistoupit, má velkou šanci jít ostatním stranám příkladem a podniknout kroky, které ženám působení v politice usnadní.